Moje nejoblíbenější knížky, aneb knížky, ke kterým se ráda vracím.

Pokusím se Vám tu přiblížit několik autorů a knížek, které jsem si zamilovala, a jsou součástí mé knihovny a ráda se k nim po čase vracím.

Jane Austen – Pýcha a předsudek

Od této autorky jsem četla všechno, co napsala a vydala, ale nejvýraznějším a nejlepším románem od ní je pro mě Pýcha a předsudek (stejně jako jsem se zamilovala do knížky, tak miluji i film s Keirou Knightley, pan Darcy je tam přímo k nakousnutí). Miluju tu dobu, ve které se příběh odehrává i ta čistá láska mezi hlavními hrdiny, ale hlavně i to, jak byla Elisabeth na svoji dobu odvážná, chytrá, inteligentní a sebevědomá. No a pana Darcyho nejde nemilovat.

Jo Nesbo – celá série s Harry Holem

Tohle je pro mě PAN spisovatel, nikdy jsem nečetla něco lepšího a podařenějšího než tuhle sérii, kterou nade vše miluju a hodlám si jí v nejbližší době přečíst celou, díl po dílu, jak jdou po sobě, protože když knížky od tohoto spisovatele vycházely, tak na přeskáčku a já v tom měla trochu hokej. Autor sice z Harryho ve finále udělal takového supermana, který přežije snad vše, ale to mi ve výsledku nevadilo. Nejlepší knihou z celé série je pro mě Sněhulák, na toho nedám dopustit. Laťku, kterou u mě Nesbo nastavil, doposud nikdo nepřekonal, ale už jsem našla pár autorů, kteří se k Nesbovu umění přiblížili.

Agatha Christie

Četla jsem všechno, trvalo mi to sice asi tři roky, než jsem dosehnala po knihovnách a knihkupectví všechny díly, ale podařilo se. Ze začátku jsem měla raději slečnu Marplovou než Hercula Poirota, ale dneska už mám ráda oba stejně. U těhle knížek jsem si vždycky perfektně odpočinula a protože nejsou moc tlusté, zvládla jsem přečíst celou knížku za odpoledne. Mezi nejoblíbenější patří Smrt na Nilu, Vražda v Orient Expresu, Není kouře bez ohýnku a Sešli se v Bagdádu.

Sestry Bronteovi – Na větrné hůrce a Jana Eyrová

Stejně jako Jane Austen, patří tyhle sestry mezi klasiku a také jsem od nich přečetla všechny knížky. Na větrné hůrce, to je knížka, která je hodně zvláštní a dokonce bych jí přiřadila až k pěknému thrilleru na svou dobu. Hlavní postavy jsou tam dost šílené a celkově prostředí působí hodně depresivně, ale přesto si knížka našla cestu k mému srdci. Jana Eyrová taky není zrovna veselá knížka, ale i ona je na svoji dobu odvážným dílem.

Camilla Läckberg – celá série s Erikou Falckovou a Patrikem Hedströmem

Nejdřív jsem netušila, co si mám o tom myslet, pamatuji se, že Andělíčkářka byla hodně propagovaná a já jsem čekala od toho úplně něco jiného, než co z toho vzešlo. Přesto mě to zaujalo natolik, že jsem šáhla po prvním dílů celé série, a když jsem se odpoutala od svých původních očekávání a dala knížkám šanci, ve finále jsem byla mile překvapená. Mám radši v knížkách větší napětí a až spíše více temna, což se o této sérii říct nedá. Přesto jsem si u nich parádně odpočinula, odreagovala se. Jedná se o lehčí typ čtení, který rozhodně neurazí a dokonce i pobaví.

Peter May – Skála a Čínské thrillery (zatím vyšli pouze dva díly, třetí má vyjít koncem února)

Skála je prostě veledílo, které je parádně temné, depresivní a napínavé. Dlouho jsem hledala po Nesbovi někoho, kdo by mě zaujal jako on, všechny knížky jsem s Nesbem srovnávala a trvalo dlouho, než jsem narazila na něco, o čem jsem mohla říct, že to je ono, tohle jsem hledala. A našla jsem to právě u Maye. Bohužel o zbylých dvou dílech z této série už takhle pěkná slova říct nemůžu, protože mě spíše zklamaly. Muž z ostrova Lewis ještě jakž takž ušel, ale Šachové figurky byly zklamání. Co se týče Čínských thrillerů, tak ty mě baví. Ze začátku jsem se té Číny docela bála, protože nejsem zrovna fanda do čínských věcí, ale byla jsem velmi mile překvapená. Tahle série se sice nevyrovnala Skále, ale i tak jsem si jí hodně oblíbila.

Kristy Bromberg – série Driven

Posledním autorem, kterého jsem si zamilovala je právě tato autorka, která mě zaujala na podzim. Jedná se o erotické romány pro ženy, ale rozhodně se to nedá srovnávat s Padesáti odstínů šedi, tak to ani náhodou. Tohle má pořádný děj, není to vůbec naivní a hlavní postavy jsou skvělý. Autorka si zde s příběhem parádně pohrála, připravila hodně dějových zvratů, kdy už čtenář ani nedoufal, že to dobře dopadne. Když jsem na podzim dočetla druhý díl, málem jsem dostala mrtvici, že pokračování vyjde až v lednu a to čekání bylo dlouhé a netrpělivé, ale vyplatilo se.

Tak doufám, že se třeba najde někdo, kdo to má podobně, nebo že jsem někomu poradila, co si přečíst. Ráda si přečtu i Vaše názory, případně Vaše oblíbené autory a knížky, ke kterým se rádi vracíte.