Protože jsem velký čtenář a čtu už od svých náctiletých let,
za ten čas jsem si našla už několik míst, kde se prostě čte nejlépe. Místo, kde
hltám knížky se, ovšem mění podle ročního období, neboť to na něm závisí…
Začnu mým oblíbeným létem, protože zimu nesnáším. Jakmile se
venku po zimě oteplí, teplota vyskočí na příjemné hodnoty, kdy se dá vytáhnout
křesílko na zahradu, věřte, že už tam sedím. Ven s knížkou vyrážím při
prvních teplých jarních paprscích a s touto činností končím až při pozdních
podzimních dnech, když už intenzita slunce klesá a s ní i venkovní teplota
a babí léto se přetočí do tmavých ošklivých podzimních dnů. Takže jak už jste
asi pochopili, nejraději čtu venku na zahradě zabořená v křesle vedle
našeho bazénu, občas křeslo vyměním za deku, ale vleže se mi moc dobře nečte.
Vedle křesla si postavím stolek, kde většinou mám postavený hrnek s kafem
nebo nádobu s domácí mátovou šťávou s limetkou a čerstvými natrhanými
listy máty a u nohou mi leží náš pes a kousek ode mě stojí ohrada, respektive
venkovní výběh pro mé dva morčáky, které tak mám na očích a odhadnu každou
jejich lumpárnu (věčně přemýšlí, jak se osvobodit a usilovně na tom pracují
celé léto). Protože většinu dní trávím v kanceláři, je pro mě pobyt na
čerstvém vzduchu hodně důležitý a domů jdu až s rostoucím šerem, když už
na písmenka v knize nevidím.
V zimním období je to poněkud horší. Vždycky je pro mě
nejtěžší si zvyknout na zavřený prostor mého pokoje a změnu oblíbeného místa
potřebného pro čtení. Takže když se venku ochladí, zalezu si do své velké
postele, opřu se o několik svých malých barevných polštářů (jsem trochu magor
do nákupu polštářů, sotva se mi už na postel vejdou) a s chutí se začtu.
Opět mám u sebe nezbytný noční stolek, kde se přes zimu kupí hromada časopisů,
lampička, zapálená voňavá svíčka (nejlepší jsou ty z Ikei, nejradši mám
příchuť zahradního ovoce) a nezbytný hrnek s kávou. V zimním období
nahrazuje mátovou šťávu velký hrnek s teplým čajem, nejlépe černým.
Když jsem bydlela ještě v Praze, tahala jsem knížku
nebo časopis v kabelce a snažila se něco si přečíst v MHD. Dělá to
tak velká většina Pražáků, ale mně se to teda nikdy celkem moc nedařilo. Nejen
proto, že se mi při cestování zvedá žaludek z toho, jak mám skloněnou
hlavu, ale protože jsem měla pokaždé vražené sluchátka v uších, kde jsem
si pouštěla písničky a občas se mi stalo, že jsem tak přejela zastávku.
Pokoušela jsem se i o čtení v autobuse cestou do rodného města, ale stejně
jsem se vždycky přistihla, jak místo čtení zírám na ubíhající krajinu okolo
dálnice.
Když si čtu doma v posteli, mám k tomu puštěnou
potichu hudbu z kompu, buď rádio anebo nějaký playlist na Spotify. Ale
když si čtu venku, neposlouchám k tomu nic, užívám si tepla a zvuků města.
Tak to je asi v kostce popis míst, kde čtu nebo jsem
četla. Budu ráda, když mi napíšete tipy, kde vy rádi čtete, třeba načerpám
novou inspiraci na nová místa, která jsem ještě nevyzkoušela.
Žádné komentáře:
Okomentovat