O čem to je?:
Jak
věrohodné může být svědectví malého chlapce? Hledání pravdy, ze které mrazí…
Tři a půl roku starý Malone tvrdí školnímu psychologovi Vasileovi, že jeho maminka není jeho skutečná maminka, a i když se zdá, že je to nemožné, psycholog mu věří. Jenže paměť dítěte je nestálá a vzpomínky rychle mizí. Vasile si musí pospíšit. Zprvu pátrá na vlastní pěst, ale když se mu nedaří zjistit skoro nic, jen to, že Malone se nikdy neodlučuje od své plyšové hračky Goutiho, s níž si povídá, obrátí se na policii. Policistka Marianne Augresseová má zrovna plné ruce práce s podivnou loupeží a vraždou, ale psychologovo naléhání ji přiměje, aby se případu malého chlapce věnovala. Kdo je tedy vlastně Malone?
Tři a půl roku starý Malone tvrdí školnímu psychologovi Vasileovi, že jeho maminka není jeho skutečná maminka, a i když se zdá, že je to nemožné, psycholog mu věří. Jenže paměť dítěte je nestálá a vzpomínky rychle mizí. Vasile si musí pospíšit. Zprvu pátrá na vlastní pěst, ale když se mu nedaří zjistit skoro nic, jen to, že Malone se nikdy neodlučuje od své plyšové hračky Goutiho, s níž si povídá, obrátí se na policii. Policistka Marianne Augresseová má zrovna plné ruce práce s podivnou loupeží a vraždou, ale psychologovo naléhání ji přiměje, aby se případu malého chlapce věnovala. Kdo je tedy vlastně Malone?
Co já na to?:
Tak lidi Michel Bussi umí, jako fakt umí. Jestli někdo tápe,
kdo to vlastně je, tak je to autor Vážky, která vyšla na jaře a to byla bomba.
A tohle? Tohle je sice o trochu méně dobrý jako Vážka, ale rozhodně je to
pořád bomba. Tenhle autor zvládá thriller bez prolití litrů krve nebo
brutality, policejních honiček nebo bez akčních scén. Přesto vás vtáhne do děje
od prvních stránek a už nepustí. A rozhodně umí vyvolat napětí. U jeho knížek
do posledních stránek vůbec netušíte, jak to celý vlastně bylo. A to je na tom
to nejlepší, jste 30 stránek před koncem a rozuzlení pořád nikde. A pak si
řeknete, aha, no to je mazec.
Knížka sleduje dvě dějové linie. V první linii
sledujeme vyšetřování loupežného přepadení v jednom francouzském městečku.
Vyšetřování vede schopná policistka Marianne, která svojí prací žije a pod
sebou má samé muže. Po nocích tajně sní o muži, který by jí udělal dítě, neboť
policistce táhne na čtyřicet a nemá ani chlapa a ani dítě. Po večerech se
schází se svojí dobrou kamarádkou Angie a ve dne vyšetřuje loupež
v luxusních buticích. Marianne se už deset měsíců snaží vypátrat dva ze
zlodějů a konečně najde stopu k jednomu z nich. A do toho všeho
zmatku jí zavolá školní psycholog Vasil, který si myslí, že jeho svěřenec
Malone nebydlí u svých pravých rodičů. Marianne tak sleduje dvě vyšetřování
najednou, i když případ malého chlapce bere jako oddech od sledování lupiče a
navíc Vasil má tak krásné oči.
V druhé dějové lince je tříletý chlapec Malone. Malone
je zvláštní a chytrý chlapec, kterému je pořád zima a bojí se deště. Jeho
nejlepším kamarádem je jeho plyšák Guti, který mu po večerech vypráví
dobrodružné příběhy. Malone žije se svými rodiči Amandou a Dimitrim na
maloměstě a chodí do školky. A právě ve školce vypráví své příběhy a tvrdí, že
Amanda není jeho maminkou. Dostane se tak do péče školního psychologa Vasila,
kterému se svěřuje jak se svými příběhy, ale i se svými vzpomínkami na
předchozí život. Malonemu nikdo nevěří až na Vasila, který chlapečkovi věří
díky své intuici. A tak se rozhodne Malonemu pomoct, protože hrozí, že malý
chlapec brzy zapomene a jeho vzpomínky zmizí v propadlišti dějin.
A tady právě začíná ta jízda. Je Amanda Maloneho skutečná
maminka? A pokud ne, co je to za dítě na jejích fotkách? Souvisí loupežné
přepadení s Maloneho případem? A kdo je tedy Maloneho maminkou, pokud to
není Amanda? A jak může Guti vyprávět příběhy? Veřte, že může. Protože Guti je
klíčovou postavou v celém tomhle příběhu.
Maminka neříká pravdu je dokonale promyšlený příběh, ze
kterého si sednete na zadek. A celé rozuzlení příběhu je naprosto perfektní.
Autor na některé otázky odpovídá už během svého vyprávění, ale proč a kdo, to
se dozvíte až na konci.
Pravdou je, že mě to nedostalo jako Vážka. Tam jsem opravdu
do konce nevěděla. Tady jsem měla jisté podezření už od poloviny knihy a pak už
jsem dostala jenom takový bonus v podobě proč to tak bylo.
Co bych knize vytkla je to, že je taková pomalejší. Je to
docela bichle, má skoro 450 stránek a rozjezd byl docela pomalý. Kniha nabere
spád až od poloviny, kdy dojde k průlomu vyšetřování a pak už se teda
rozhodně od knihy neodtrhnete.
Hodnocení: 90%
Pokud byste si knihu Maminka neříká pravdu chtěli zakoupit, na Srovnavame.cz se můžete podívat, kde jí nabízejí nejlevněji.
Pokud byste si knihu Maminka neříká pravdu chtěli zakoupit, na Srovnavame.cz se můžete podívat, kde jí nabízejí nejlevněji.
Tenhle autor mě prozatím úplně minul, ale tohle zní hodně dobře :-) Tvoje recenze je opravdu povedená a dost mě navnadila, tak si knihu píšu na seznam :-)
OdpovědětVymazatDěkuju, zkus i Vážku, ta je ještě lepší, aspoň z mého pohledu :)
VymazatČeká na mě v poličce k přečtení, tak jsem zvědavá :) Díky za tip na Vážku!
OdpovědětVymazatNení zač :) A doporučuji si na knihu vyhradit co nejvíce času, je to návykové :)
VymazatDěkuju za tip. Vážku jsem také ještě nečetla, nějak jsem se k ní nedostala, ale napravím to!
OdpovědětVymazatAle ted se snad ještě více těším na tuto knihu!
Katy
Mě se Vážka líbila víc, ale musím uznat, že tenhle nápad je super, a je to skvěle promyšlený, že skoro do konce fakt nevíš, kdo je Maloneho maminka. Jako tenhle autor umí :) Nemáš zač:)
Vymazat