Dominik Feri – Tak jsme lajkovali

O čem to je?:

Pryč jsou časy, kdy šly všechny ty internety a počítače zakázat. Teď se s nimi musí žít! První český bedekr dobou představuje Dominik Feri, který osobitým způsobem provede soudobým životem a zákoutími sociálních sítí. Na pomoc si k tomuto zásadnímu úkolu přizval i několik desítek osobností internetu jako například Michala Horáčka, Vladimíra518 či Jiřího Ovčáčka. Tak jsme lajkovali obsahuje vše, co potřebujete znát, abyste v našem věku obstáli!

Co já na to?:

Tak tahle kniha je zajímavá, ale má své plusy i mínusy. Když jsem zjistila, že tato kniha vychází, řekla jsem si, že jí musím zkusit. Postavu Dominika Feriho znám, některé jeho statusy jsem na Facebooku četla a líbily se mi. Navíc rozhovory se zajímavými osobnostmi této sociální sítě, tak jsem si řekla proč ne. Přečtení rozhodně nelituji, ale mám k tomu své výhrady.

Hned na úvod autor uvádí, že by byl rád, kdyby tato kniha měla nadčasový úděl. Respektive, abychom si za pár desítek let knihu znovu přečetli a zavzpomínali tak na dnešní dobu, stejně jako je to s fotkami, ke kterým se lidé vrací. Akorát že místo obrázků lidí by kniha sloužila jako popis dnešní doby a byla tak věrohodnou zprávou o dnešní přítomnosti. Navíc Dominik si přeje, aby kniha sloužila dalším generacím tak, jako dnes působí učebnice dějepisu, akorát že tady by se jednalo o přesnější zprávu příštím generacím. Myšlenka je to rozhodně dobrá a kniha má dobrý potenciál tento úkol splnit, ale jsou zde ale. Ještě chvilku vydržte a hned to vysvětlím.

Kniha je složená ze dvou různých částí, které se střídají. Na jedné straně jsou tu glosy, neboli facebookové statusy samotného Dominika, kterých rozhodně není málo. Na druhé straně jsou tu rozhovory s různými lidmi různého věku, povolání, pohlaví. Najdete tu celebrity, manažery, novináře, fotografy, politiky – prostě taková směsice od každého něco. V knize se vždy střídá rozhovor s dvojstránkou Dominikových statusů. Rozhovory jsou různě dlouhé, některá osobnost se docela rozmluvila, jiná odpovídala jednoduchými větami. U každého rozhovoru je navíc úryvek několika statusů, která tato osoba napsala na svůj profil.

A teď k těm ale. Jako rozhodně nešťastným krokem vidím grafiku a celé zpracování knihy. Ne tak ani střídání rozhovorů se statusy, ale docela mi vadilo při čtení, že musím držet knihu opačně, z čehož mě občas začala bolet ruka. Grafika je celkem jednoduchá a taková nudná. Ani obálka mě nezaujala.

Co se týče rozhovorů, tak tady to je takové rozpačité. Třetinu lidí znám, sama je sleduji, další třetina mi něco říkala nebo znám jejich projekty a zbylou třetinu neznám. U každé osobnosti je uveden věk, povolání a motto. Jenomže každá osoba si na to odpovídala sama, takže u někoho se povolání nedozvíte, protože ho nazvala rádoby vtipnou hláškou, a když toho člověka neznáte, tak víte kuloví. A bohužel kolikrát ani z toho rozhovoru jsem nezjistila, kdo to je nebo co dělá. A abych se zvedla a šla si ho vygooglit, tak to se mi vážně nechtělo. Takže bych uvítala přesnou definici toho konkrétního člověka, aby si čtenář udělal obrázek, čí rozhovor to má číst.

Dalším ale jsou volená témata rozhovorů. Některých lidí se Dominik ptá na jeho názory na sociální sítě (což je tématem knihy), ale u někoho to vynechá a baví se s ním o jeho práci, projektu. Občas tedy dodá otázky, co ten člověk říká na sociální sítě a tím to končí. A pak jsou tu rozhovory naprosto zbytečné. U pár lidí jsem si říkala, proč tu vlastně jsou. Jejich odpovědi byli ubohý, nebo nic neříkající a nic mi nedali.

Co se týče samotných statusů Dominika, tak u těch jsem se bavila asi nejvíc z celé knihy. Pravdou je, že ne každý status mě zajímal a občas jsem si říkala, zda není Dominik až moc přechytralí. Ale tyhle glosy nádherně vystihují naší dobu, každý se v nich najde, občas s autorem nesouhlasíte, ale tak každý nemůže souhlasit s každým. A některé jsou vážně vtipné.

Takže pozitivem knihy vidím Dominikovy glosy, zajímavé téma knihy, které není špatně zpracované, jenom by to prostě chtělo víc dopilovat do konce. Co se týče rozhovorů, některé jsou hodně zajímavé, některé vám řeknou něco nového, ukážou vám nový směr, nebo se dozvíte o zajímavých projektech, o kterých jste neměli tušení. Ale ne každý se povedl, no.

Kniha není pro každého. Pokud nemáte účet na facebooku, tak vám to asi nic moc neřekne. Tím nechci říct, že byste knížku neměli číst, ale asi z toho nebudete moc nadšený a možná to ani nedočtete. Knihu bych doporučila generaci mladých tak do 40ti let, kteří se pohybují na sociálních sítích.

Hodnocení: 60% - není to žádné velkolepé dílo, ale špatné to není. A snad se Dominikovi splní sen a kniha příštím generacím přinese zprávu o tom, jak to tady chodilo v roce 2016.

PS: v anotaci je uvedeno, že tuhle knihu potřebujete k tomu, abyste v dnešní době obstáli, no nevím, já bych obstála i bez této knihy.

Pokud byste si knihu Tak jsme lajkovali chtěli zakoupit, na Srovnavame.cz se můžete podívat, kde jí nabízejí nejlevněji.