O čem to je?:
Když
Maggie Taylorová přijme v Manchesteru nové zaměstnání, je přesvědčená, že z
pohledu její rodiny jde o krok správným směrem. Děti si zvyknou záhy, ovšem
manžel Duncan už tak nadšený není.
Nic ale nemůže Maggie připravit na šok, který zažije, když jednou večer přijde z práce domů a zjistí, že Duncan zmizel a jejich malé ratolesti nechal samotné. Nemůže se mu dovolat a vůbec netuší, kam mohl manžel odejít a proč. A pak zjistí, že není jediná, kdo po něm pátrá. Když dojde k brutální vraždě ženy, která se Maggie nesmírně podobá, a vyšetřování převezme inspektor kriminálky Tom Douglas, uvědomí si Maggie, jak málo toho ví o Duncanově minulosti. Je tím, koho miluje? A před kým chtěl utéct? Na rozhodování, zda mu důvěřovat, nebo ho zradit, nemá mnoho času. Jedno už totiž Maggie pochopila – brzo zemře další žena a možná to bude ona sama.
Co já na to?:
Tak rovnou se přiznám, že budu zlá. Já mám totiž asi problém
se současnou britskou detektivkou. Jediný koho mám opravdu ráda je Peter May, i
když ten mě poslední dobou taky zklamal, a to se svojí sérií Akta Enzo. Ale
ještě pořád je to čitatelný (to je slovo :D). Každopádně zbytek autorů, kteří
se mi dostali pod ruku, je tragických. Začnu rovnou Dívkou ve vlaku (to je
neuvěřitelná slátanina, která je v mém žebříčku nejhorších knih na druhém
místě hned po Zmizelé – omlouvám se všem fanouškům těchto knih, ale za mě
prostě NE). Následuje Farma smrti, kterou jsem sice zvládla dočíst, ale taky
hrůza. Autorku S. J. Bolton a její Volavka mě taky nenadchla a pak jsem měla
v ruce ještě dva tituly od dvou britských autorů, na jejich jména si
nevzpomenu, a to jsem zavřela po několika stránkách.
Těžko se mi vysvětluje, co mi na tom vadí. Ty knihy mi
prostě nesedli. Asi jsem vyznavač klasických detektivek, kde se najde tělo a
rozjede se vyšetřování, tak jak to je v amerických detektivkách nebo
v severské krimi. Tady v těchto knihách jsou většinou dvě úrovně
vyprávění. Na jedné straně se sleduje vyšetřování, které je neuvěřitelně
zdlouhavé a nudné a na druhé straně je to příběh někoho, koho se příběh dotýká.
A to je to, co mě prostě nebaví. Navíc jsou většinou vypravěči neuvěřitelně
nesympatický nebo mi postavy nesednou.
Ale zpět k Zabij mě znovu. Maggie nastoupila do nového
zaměstnání státní zástupkyně v novém bydlišti, kam se s rodinou
přestěhovala. Její manžel Duncan je instalatér na volné noze a převážně se
stará o jejich dvě děti. Jednou večer přijede Maggie domů z práce a
zjistí, že její dvě děti jsou sami doma a že Duncan odešel z domova při
vaření večeře bez jediného slova. Syn prozradí Maggie, že před odchodem dostal
zprávu na mobil, kde byla fotka ženy, která byla nápadně podobná Maggie a že
vypadala jako mrtvá. Druhý den ve zprávách zahlédne Maggie portrét této ženy,
kde se policie ptá na její identitu, neboť byla nalezena mrtvá bez dokladů.
Maggie je strachy bez sebe, protože vůbec netuší, kam se poděl její manžel, a
když navíc obdrží prapodivný telefonát od neznámého muže, který hledá jejího
manžela, pojme podezření, že Duncan má problémy. K jejímu klidu ani
nepřispěje to, že o svém manželovi a jeho minulosti toho moc neví.
V druhé lince příběhu probíhá vyšetřování nalezené
mrtvé ženy, jejíž identitu policie nezná. Vyšetřování se ujme detektiv Tom
Douglas, který nemůže najít svoji bývalou přítelkyni. Jeho bývalá přítelkyně
navíc vypadá jako zavražděná žena. V této lince ještě sledujeme vzpomínky
Toma, který vzpomíná na několik let starou vraždu studentky. Bohužel víc už vám
nepovím, neboť jsem ve třetině knihu zavřela.
A proč jsem knížku nedočetla. Jednoduše proto, že Maggie je
naprostá kačena. Sice mi vyloženě není nesympatická, ale její způsob, jakým se
postavila k odchodu manžela a když zjistila, že její rodině možná hrozí
velké nebezpečí, tak ten mi rozhodně vadil. V knize je kladen velký důraz
na její starost o dvě děti, jaký má o ně strach a přitom se chová naprosto
nezodpovědně a sama je vystavuje velkému riziku. Po prolistování knihy dál jsem
zjistila, že její přístup k vniklé situaci se rozhodně nezlepší. Místo aby
vše řešila s policií, tak se sama vydává zjistit pravdu a nebohé děti
sebou vláčí.
Policejní vyšetřování mi taky nepomohlo. Je zdlouhavé a než
aby se řešil případ, tak čteme vzpomínky detektiva Douglase na starou vraždu,
která sice se současností souvisí, ale je to strašně zdlouhavé. A když už jsme
v přítomnosti, tak pan Douglas neřeší nic jiného, než že hledá bývalou
přítelkyni a má o ní hrozný strach.
Prostě a jasně mě to nebavilo. Pro mě to byla hrozná nuda a
i ve třetině knihy se to nerozjelo. Jak to dopadne nevím, sice jsem knihu
prolistovala, ale ve finále jsem zjistila, že mě to vlastně ani nezajímá.
Hodnocení: 0% - nuda, nuda a nuda.
Žádné komentáře:
Okomentovat