neděle 2. října 2016

Sarah Janet Maas – Dvůr trnů a růží

O čem to je?:

Úžasný a mrazivý příběh na motivy příběhu Krásky a Zvířete. Když devatenáctiletá lovkyně Feyre zabije v lese vlka, odvleče ji podivný tvor do svého doupěte, které se ukáže být jiným světem. Tam zjišťuje, že únosce není zvíře, ale Tamlin – jedna z nesmrtelných bytostí, které kdysi vládly světu. Nenávist se postupně mění v lásku a Feyre musí přijít na způsob, jak zachránit tajuplný svět i svého únosce.


Co já na to?:

Letní sezónu jsem se rozhodla zakončit knížkou, na kterou jsem od ostatních blogerů četla samé ódy a jenom pár špatných recenzí. A protože jsem se rozhodla po přečtení Města schodů dát šanci fantasy žánru, tak jsem šáhla po téhle knize, která mě navíc zaujala tím, že námětem pro napsání příběhu byla pohádka Kráska a zvíře.

Od autorky jsem zatím nic jiného nečetla, ale rozhodně se teď vrhnu na její sérii Skleněný trůn a doufám, že bude stejně skvělý jako série Dvůr trnů a růží.

Kdo miluje knihy tak to zná, jednou za čas narazíte na knihu, na kterou nemáte žádná očekávání a ona Vás chytne za srdce a je to prostě láska na celý život. Miluju tyhle okamžiky, kdy si uvědomím, že v ruce držím něco tak úžasného, skvělého a že číst každý slovo je jako pohlazení po duši.
Knížka je naprosto skvěle napsaná, autorka rozhodně psát umí a obdivuji ji za to, jak dokázala vytvořit svět, v němž se příběh odehrává. Pravda, občas jsem měla problém představit si jednotlivé zrůdy, ale to vůbec nevadilo. Rozjezd byl takový pomalý, ale vzhledem k tomu, že se jedná o celou sérii, je jasné, že si autorka dala prostor na popis situace a seznámení se s hlavní hrdinkou a její obtížnou situací. Příběh začne nabírat na obrátkách cca od půlky knížky a poslední třetina už je parádní jízda. Děkuji autorce, že se na konci nekonal moment překvapení, kdy zůstanete sedět s otevřenou pusou, protože čekání na druhý díl bych asi nepřežila. Ačkoliv zde stále zůstává spousta otázek a otevřený konec, to čekání sice bude hrozné, ale dá se to přežít.

Co se týče světa, který autorka vytvořila, myslím si, že to je dobrý nápad. Rozhodně mě zaujaly názvy jednotlivých dvorů a celkově nápad s vílami hodnotím kladně. Přesto mám pocit, že zeď, která odděluje lidský svět od světa víl, ta už tu někdy někde byla.

Protože jsem prakticky hltala jednotlivá slova a potřebovala jsem nutně číst dál, jak to dopadne, musím si za pár týdnů knížku přečíst v klidu znova a utřídit si myšlenky. Problém jsem totiž měla hlavně v poslední třetině, kdy se střídaly intriky a informace a já jsem se v tom chvilkama trochu ztrácela a musela jsem se vracet a znovu si to přečíst. Na nějaké zamyšlení ale nebyl čas, takže si chci knížku přečíst znovu.


Hodnocení: 100% - já prostě nemůžu jinak, tohle je láska na celý život a tu knížku už nedám z knihovny nikdy pryč.

Žádné komentáře:

Okomentovat