O čem to je?:
Román
V tomto domě straší od irského spisovatele Johna Boynea, který proslul
celosvětově knížkou pro děti Chlapec v pruhovaném pyžamu, je strhující poctou
duchařským příběhům z devatenáctého století. Boyne mistrně využívá prostředky
dickensovského stylu i klasické duchařské motivy. Je rok 1867 a Eliza Cainová
se po smrti otce, jehož stála život návštěva přednášky Charlese Dickense,
ocitne bez prostředků a přijme místo guvernantky na odlehlém norfolském sídle
Gaudlin Hall. Řada neblahých zážitků, které jí otřásly už cestou tam,
pokračuje, když ke svému překvapení zjistí, že jsou v celém domě jen dvě děti:
Isabella a Eustace. Kdo je její tajuplný zaměstnavatel, se od nich nedozví a
večer, když uléhá, ji vyděsí další nevysvětlitelná událost, jež ještě posílí
čím dál neodbytnější dojem, že se tu děje něco zlého. Od příštího rána jako by
na každém kroku narážela na přítomnost čehosi velmi zlověstného, co spolu s ní
a dětmi obývá zdi Gaudlinu... Má-li sebe i děti zachránit, bude muset přijít na
kloub dávno pohřbenému tajemství domu a čelit démonům z minulosti
Co já na to?:
Je mi to líto, ale pro mě je tahle kniha zklamáním. Když
jsem četla knihu Pamatuji si vás všechny, kde vystupovaly taky duchové a
celkově to byl příběh hodně mrazivý, a kdy jsem se i tak trochu bála, tak jsem
čekala, že tady to bude podobné. Anotace mě zaujala, vypadalo to velmi zajímavě
a já se těšila, jak si teď na podzim, kdy je přesně taková atmosféra pro
takovouhle knížku, že se zase budu bát.
Hm, jeno
mže jsem se nebála, naopak jsem párkrát i nadzvedla
obočí – to jako vážně? Děj je hodně předvídatelný, od třetiny knihy je naprosto
jasný, kdo je duchem strašícím v domě. Jediný co chvíli trvalo zjistit,
bylo, kdo je tím druhým ochranářským duchem.
Ale tak nejdříve o čem kniha je. Eliza Cainová je 21 letá
slečna, které zemře otec a ona zjistí, že celý život žili v nájmu a
protože nemá peníze na tak vysoký nájem i když je zaměstnaná jako učitelka,
rozhodne se poohlédnout po jiné lépe placené práci a zkusit tak i změnit
životní styl, neboť doma jí vše připomíná zemřelého otce, kterého velmi
milovala. Eliza bohužel neměla to štěstí a příroda jí do vínku nenadělila krásu
a tak si tato statečná dívka nedělá iluze, že by si našla manžela, který by se
o ni postaral. Hodlá tedy věnovat svůj život dětem. V novinách najde
inzerát na místo guvernantky a ihned na něj odpoví. Kladná odpověď od nového
zaměstnavatele jí přijde zanedlouho, aniž by zaměstnavatele zajímal profesní
život Elizi nebo jakékoliv jiné podrobnosti. Eliza přesto místo přijme a
rozjede se do nového bydliště.
Ihned na nádraží dojde k incidentu, kdy je málem
stržena pod vlak, k jejímu klidu ani nepřidá srážka s neznámou
dívkou. Navíc pro ni přijede velmi nevrlý správce panství, který jí nehodlá cestu
nijak zpříjemnit. Po příjezdu na panství najde v domě pouze dvě osamocené
děti. Eliza má mnoho otázek, ale nikdo jí nehodlá dát přijatelné odpovědi.
V následujících dnech dochází k velmi nepříjemným situacím, kdy se
Eliza začne dokonce bát o svůj život. Přestože obchází místní lidi a neustále
bombarduje otázkami rodinného právníka, který jí má vyplácet mzdu a má celkově
panství na starost, nikdo jí nevěnuje pozornost, naopak se od ní odvrací. Co se
bude dít dál už vám neprozradím, protože to už spoilerovala a přece jen, někdo
si rád bude chtít tuto knihu přečíst, tak ať nikomu neubírám prožitek
z této knihy.
Kniha se odehrává v 19. století, myslím si, že autorovi
se povedlo vystihnout tuto dobu velmi dobře. Hodně se tu odkazuje k dílům
Charlese Dickense, pan Dickens se zde i vyskytuje na začátku knihy. Moje mamina
knihu četla také a říká, že stylem psaní jí autor připomínal Dickense. Těžko
říct, zda to tak je, já jsem od Dickense žádné knihy nečetla (vím, jsem hrozná
ostuda). Knížka je čtivá, příběh plyne rychle a hladce, rozhodně jsem se čtením
neměla problém. Několikrát jsem se i přistihla, že mě to tak pohltilo, že jsem
o několik desítek stran dál.
Jediný co mi radost neudělalo je to, že já se u toho prostě
nebála. Mě to přišlo naprosto předvídatelný a konečné finále mě nijak
nepřekvapilo. Kniha má dobrý potenciál, ale autor tomu tu mrazivost a strach
nedokázal vtisknout.
Eliza mi na svou dobu přišla hodně rozumně smýšlející,
dokonce se tu objevily i volnomyšlenkářské myšlenky nebo zpochybňování víry. Ale
autor zde neuměl jít do hloubky, postava Elizi má ohromný potenciál, ale já se
s ní nedokázala sžít. Celkově mi její postava a i ty další přišly napsány
jenom povrchně.
Hodnocení: 40% - je mi to líto, ale jinak to nejde. Je to
fajn kniha, ale svůj účel nesplnila. Pro mě to bylo takové jednoduché
odpočinkové čtení na nedělní odpoledne.
Žádné komentáře:
Okomentovat