sobota 17. září 2016

Robert Jackson Bennett - Město schodů

O čem to je?:
Atmosférický fantasy román o živých špionech, mrtvých bozích, pohřbené historii a tajemném, stále se měnícím městě. 
Město Bulikov se před mnoha lety těšilo přízni Božstev a podmanilo si celý svět. Ale poté, co byli jeho ochránci za podivných okolností zavražděni, se z dobyvatele stal dobývaný; pyšná historie Bulikova byla vymazána a zcenzurována, pokrok se zastavil a z někdejší prosperující metropole se stala jen další koloniální výspa nové světové geopolitické mocnosti.

Do tohoto zatuchlého, zpátečnického města přichází Shara Thivaniová. 
Oficiálně je tato tichá a nenápadná žena jen další obyčejnou diplomatkou, která do Bulikova přijela hájit zájmy utlačovatelů. Neoficiálně je Shara jednou z nejlepších agentek ve své zemi a jejím úkolem je vyšetřit brutální vraždu zdánlivě neškodného historika. Jak se Shara noří do tajemství neustále se fyzicky i politicky měnícího města, začíná tušit, že bytosti, které kdysi Bulikov ochraňovaly, nemusejí být tak mrtvé, jak se zdá.


Co já na to?:

Hmmm… no tak asi takhle. Jako musím říct, že jsem po přečtení téhle knihy těžce na rozpacích a nevím, jestli jí hodnotit kladně nebo záporně. Abych to upřesnila a pravidelný čtenář mého blogu si již jistě všiml, že zrovna fantasy žánru neholduju. Ano, za svůj život jsem už přečetla několik fantasy knížek a můžu říct, že Harry Potter je moje srdcovka, stejně tak Hunger Games nebo kdysi i Stmívání (ano i já se Edwardovi nevyhla), ale na druhou stranu jsem hrozný barbar, ale Pán prstenů mě nikdy neoslovil. Vlastně nevím, proč jsem zatoužila si přečíst zrovna Město schodů, ale tahle kniha mě k sobě prostě něčím vábila.
Město schodů má hodně kladů
, ale bohužel i záporů. Myslím si, že kdybych byla vášnivým fanouškem fantasy, asi bych měla na knihu úplně jiný názor, ale s tím už těžko něco udělám. Tak si nejdříve rozebereme klady a pak zápory. Ale úplně nejdřív něco ke knize.

Příběh začíná vraždou historika, který pochází z nenáviděného Saypuru, který vládne celému Kontinentu. Vraždu přijíždí vyšetřit hlavní hrdinka knihy Shara se svým pomocníkem Sigrudem. Během několika dní ale pochopí, že vraždou historika pouze začala vzpoura Bulikova, který chce zpátky svojí moc a hlavně Shara zjišťuje, že je docela velká pravděpodobnost, že některá z Božstev jsou naživu a chtějí zpět k moci. Shara se navíc potýká se svým původem a starou láskou, kterou v Bulikovu po letech potkává.

Co hodnotím kladně je zajímavý nápad a skvěle napsaný příběh. Kniha je poměrně tlustá, má okolo 500 stran a míň stran by jí rozhodně uškodilo. Autora obdivuji za to, že dokázal napsat tak skvěle promyšlený příběh a styl psaní mi taky vyhovoval. Kniha je poměrně čtivá, působivá a autor umí vtáhnout čtenáře do děje. Co se týče samotného příběhu, docela mě bavil, bylo to zase úplně něco jiného, než obvykle čtu a líbilo se mi, že tenhle příběh se odehrával v úplně vymyšlené zemi a čase. Dokonce jsem přemýšlela, že dám fantasy žánry šanci a přečtu si ještě další knihy.

Co se mi na knize nelíbilo, je to, že je to poměrně těžká kniha. Ne hmotnostně, ale na čtení. Není to žádné jednoduché odpočinkové čtení, ale čtenář se musí u knihy zamyslet, a hlavně se na čtení pořádně soustředit, neboť kniha obsahuje hodně detailů, postav a každá věta je poměrně důležitá. Rozhodně nedoporučuji číst knížku na několikrát, protože byste se pak taky v ději nemuseli orientovat. Dál jsem měla problém s celkovým dojmem z knihy. V půlce jsem měla dokonce chuť knihu odložit a vrátit se k ní někdy jindy. Ale něčím mě pořád přitahovala a nakonec jsem jí přečetla za víkend, ale i později jsem měla menší touhu knížku odložit. Je to asi tím, že chvílemi mě to prostě moc nebavilo. Ale když jsem vždycky překonala pár stránek dál, tak mě to zase bavilo a potřebovala jsem číst dál. A takhle se to střídalo prakticky celou knihu. Problém byl taky v tom, že těch informací tam bylo prostě tolik, že jsem se v tom občas docela ztrácela.


Hodnocení: 50% - je to prostě půl na půl. Nemůžu říct, že se mi to nelíbilo, ale ani, že bych z toho byla nadšená, to taky ne. Kdyby bylo pokračování, určitě bych si ho ráda přečetla, protože autor nechal dost otevřená konec. Určitě si knihu přečtu v budoucnu znovu, neboť si myslím, že bych pak knihu pochopila lépe.

Žádné komentáře:

Okomentovat