O čem to je?:

Když se po třech letech Enzo Macleod do odloženého případu znovu pustí, zjistí, že v napohled klidném francouzském vinařství vře tvrdý boj plný chamtivosti, závisti a zoufalství. Enzovi se nabízí jeden potenciální vrah za druhým: místní vinaři, členové Řádu božské láhve, a dokonce i Pettyho dcera Michelle. Co když je někdo z nich připraven Enza zastavit, i kdyby měl zabíjet znovu?
Co já na to?:
Tak po tom co jsem byla rozčarovaná z prvního dílu
Vyjímeční lidé, jsem radši od téhle knihy nic nečekala, abych opět nebyla
zklamaná a celkově rozčarovaná. A ono se to docela vyplatilo a musím říct, že
najednou vidím sérii Akta Enzo v trochu jiném světle.
Takže kdo nečetl první díl, tak radši vůbec nezačínejte
rovnou druhým dílem, neboť byste se v postavách hlavních vyšetřovatelů
nemuseli vůbec vyznat. Autor zde rovnou od první stránky najede na vyšetřování
vraždy známého kritika vín a osobnímu životu hlavního hrdiny se začne věnovat
skoro až ve třetině knihy.
Protože v minulém díle vyhrál Enzo Macleod sázku a
vyřešil vraždu známého politika, nyní pokračuje v dalším pátrání a to po
vrahovi známého kritika vína. Enzo čerpá z knihy svého přítele novináře,
který sepsal knihu o nevyřešených vraždách.
Kniha je věnovaná hlavně vyšetřování, prostor pro osobní
život Enza a jeho rodiny a přátel tu moc není. Příběh rychle odsýpá, jediný co
bylo vážně zdlouhavé, byl popis sběru vína, degustací, popisu výroby vína atd.
Toho bylo opravdu dost a přiznám se, že tyhle popisy jsem i přeskakovala.
Na konci když byl vrah odhalen, jsem si div nenafackovala,
neboť kdybych se nad knihou pořádně zamyslela a spojila si souvislosti, tak už
bych od půlky vraha věděla. Autor zde nechává jasnou indicii, ale já jí bohužel
přehlédla.
Co se týče celé sérii, přehodnotila jsem svůj názor a musím
říct, že ačkoliv se nejedná o žádnou akční detektivku, je to takové pohodové
čtení. Ano kvality Ostrova Lewis a Čínských thrillerů to nedosahuje a asi ani
nikdy nedosáhne. Ale jako pohodové čtení na víkend to je dobrý. Jediné, co mě
fakt štve je to, že autor umí psát líp a tady to prostě odflákl.
Hodnocení: 60% stejně jako u prvního dílu – neurazí ale ani
nenadchne.
Žádné komentáře:
Okomentovat