William Ritter - Jackaby

O čem to je:

Příběh detektiva, který se specializuje na paranormální jevy, překypující troufalým vtipem a notnou dávkou hrůzy ve stylu Doktora Who a Sherlocka Holmese.

Abigail Rooková právě přicestovala do Nového Fiddlehamu v Nové Anglii. Píše se rok 1892 a ona nutné potřebuje najít práci. Potkává R. F. Jackabyho, detektiva objasňujícího neobjasnitelné, jehož bystré oko si všímá všeho neobvyklého — což zahrnuje i pozorování nadpřirozených bytostí. Abigail má zase jiný dar, dokáže si všímat obyčejných, ale podstatných detailů, takže se na místo Jackabyho asistentky výborné hodí. Hned během svého prvního dne v novém zaměstnání se Abigail ocitne uprostřed napínavého případu: ve městě řádí sériový vrah. Policie je přesvědčená, že se jedná o běžného kriminálníka, ale Jackaby si je jistý, že je to nelidská stvůra, jejíž existenci policie — s výjimkou mladého pohledného detektiva Charlieho Canea — vytrvale popírá.

Co já na to?:

Musím hned na úvod říct, že jsem se na první pohled zamilovala do obálky téhle knihy. Je naprosto boží, heboučká na omak a ty syté barvy…. Nu jenom škoda, že to samé nemůžu říct o obsahu knihy, tam už to trochu pokulhávalo.

Jsem nadšenou fanynkou Sherlocka Holmese, takže když jsem si přečetla, že tato kniha je na způsob právě Sherlocka a doktora Who (kterého jsem teda nikdy neviděla), tak jsem si řekla, že to si musím přečíst. Hned prvních pár kapitol ale ve mně vzbudilo dojem, že autor se rozhodl okopírovat Doyla a jít v jeho stopách. Když už jsem začala být rozčarovaná, tak naštěstí autor zasáhl a začal do příběhu přimíchávat kouzla, čáry a mystické bytosti a hned to vypadalo jako neokopírované dílko.

Ano, Jakcaby svým chováním připomíná hodně Sherlocka, ale mě to spíš přijde jako takový Sherlock zamlada, ale bude taky hodně záležet na dalších dílech, které autor údajně plánuje, jak Jackabyho rozvine. Taky musím autora pochválit, že nenechal Abigail vzdychat po Jackabym, ale vytvořil jí jiného osudového muže. Tohle jsem uvítala, protože těch románů, kde se asistentka zamiluje do svého šéfa, už je opravdu hodně.

Nu a teď k samotnému ději. Nu jsem z toho taková rozčarovaná. Na jednu stranu musím říct, že se mi to líbilo, ale bylo to takové jednoduché, nepromyšlené do detailu a i když si ve svých sedmadvaceti letech nepřipadám nijak stará a čtu i knihy pro mladé, tak tahle kniha mi přijde napsaná pro náctileté slečny a je to hrozně moc poznat. Mě pořád na mysl přichází slovo jednoduché, ale nechci se tu opakovat, takže to shrnu tak, že je to taková pohádka pro mladé.

V jedné recenzi jsem četla, že dotyčná slečna odhalila vraha skoro hned, a měla pravdu. Sice jsem si nebyla stoprocentně jistá, ale opravdu to byl on. A tohle já nemám ráda, já se chci nechat překvapit a na konci knihy si říct, že tohle jsem fakt nečekala. A musím taky říct, že patřím mezi zabedněnce, kteří i když je vrah zřejmý od začátku, já ho stejně neuhodnu. Takže když tady jsem hned věděla, tak už je jasné, že se nejedná o žádné složité dílko a odhalit vraha tu snad dokáže i pětileté dítě.

Autor do knihy přimíchal mystično, dal tam nadpřirozené bytosti, kouzla a vytvořil kouzelné bytosti žijící v našem světě. Nejsem moc velký fanda fantasy ale tady se mi to moc líbilo, knize to dalo kouzelný nádech a udělalo jí to zajímavou, nevšední a odlišnou od jiných detektivek. Jenom bych vytkla autorovi, že ty nadpřirozené bytosti docela odbyl a mohl se jim více věnovat.

Hodnocení:

Kniha se čte rychle i díky větším písmenkám a velkými mezerami mezi kapitolami. A já bych klidně brala více stránek s více rozvinutým dějem a detailnějším popisem postav. Je to velká škoda, protože tohle mohlo být fakt skvělý dílo. Z tohoto důvodu a menšího rozčarování dávám Jackabymu 60% a to ještě z těch 60% je 10% za tu boží obálku.