Sarah J. Maas – Sklěněný trůn

O čem to je?:

Celaene je od dětství trénovaná k jednomu jedinému úkolu – stát se tím nejlepším zabijákem na světě, rychlým, tichým, neodhalitelným a všehoschopným. Ovšem během výcviku se pokusí o útěk a je odsouzena k trestu smrti. Nemilosrdný král vládnoucí železnou rukou jí nabídne poslední šanci – stane se královským šampionem a nastoupí do hry o přežití. Jestliže porazí dalších 23 šampionů, získá svobodu.

Ovšem její soupeři umírají nejen při soubojích, ale i za tajemných okolností – Celaene teď o svůj život bojuje nejen se soupeři, ale i s něčím tajemným a děsivým, co se skrývá v pozadí.

Co já na to?:

Po tom, co mě naprosto uchvátil Dvůr trnů a růží, do kterého jsem se zamilovala, tak jsem se vrhla na dřívější sérii téhle autorky. Už před otevřením knížky jsem četla ohlasy, že Dvůr trnů a růží je lepší a je to pravda.

Dvůr trnů a růží je naprosto z jiného soudku, který mi připomíná pohádku, tady to je o úplně něčem jiném. Pohádku to nepřipomíná ani zdaleka, kniha je více drsná, akční a celkově je to takový krvák s menší detektivní zápletkou.

Příběh začíná ve chvíli, kdy Celaenu, která si odpykává trest v dolech, kde musí jako otrok pracovat, navštíví korunní princ Dorian a nabídne jí, aby pro něj soutěžila v klání s dalšími 23 bojovníky, a když vyhraje, stane se královo bojovnicí a po 4 letech jí král daruje svobodu. Celaena se s ním tedy vydává do skleněného hradu, kde se začne cvičit na nadcházející klání. Postupně se začne sbližovat jak s kapitánem stráží – svým trenérem Chaolem, tak i s princem Dorianem. Najde si i kamarádku v princezně Nehemii, která je na hradě na návštěvě a pochází z jiné země. Postupně ale začnou ostatní bojovníci umírat za záhadných okolností a Celaenu navštíví tajemná královna Elena, která jí dá za úkol zastavit zlo číhající v hradu a hlavně, aby klání vyhrála.

Knížka je napsaná skvěle, je čtivá, příběh plyne rychle a jen těžko se od ní odtrhnete. Každopádně jsem měla menší problém se sžít s hlavní hrdinkou. Celaena mi přišla taková chladná, neosobní a trochu nesympatická. Hlavně mám v hlavě pořád spoustu otázek, které mi autorka v této knize nezodpověděla, ale je mi jasné, že odpovědi najdu v dalších dílech. Co se týče vztahu mezi Celaenou a Dorianem, tak mi toho hocha byla trochu líto. A Chaola ještě víc.

Celkově jsem měla s celou knihou problém v tom, že mi to přišlo takové neosobní. Autorka rychle čtenáře uvede do děje, ale chybělo mi tu popsání celé situace tohoto světa, nějaká historie nebo vlastně proč tomu tak je. Těžko se mi to vysvětluje, ale zatímco v Dvoru trnů a růží se hned na začátku seznámíte se situací hlavní hrdinky a kde se i hned na začátku vysvětlí, proč žijí za zdí, kdo jsou víly a že za zdí je vílí svět a co je to za bytosti. Tady to není. Celá kniha se motá okolo klání bojovníků, záhadných úmrtí a vytváření vztahů mezi hrdinkou s princem a kapitánem. Nu jsem rozhodně zvědavá na pokračování, a doufám, že v dalších dílech zodpoví autorka všechny mé otázky.

Hodnocení: 60% - nemůžu si pomoct, ale Dvůr trnů a růží byl o dost lepší, tady mi prostě chyběla ta jiskra a ta pohádkovost.

PS: Samozřejmě je úplně pitomý, že tuhle knihu srovnávám s jinou, ale bohužel to jinak nešlo.  Sama bych si přála, abych nemusela srovnávat a hodnotila tuhle knihu bez nějakého zaujetí, ale Dvůr trnů a růží mě prostě dostal.